Choď na obsah Choď na menu
 

Zamyslenie

11. 2. 2017


ZAMYŠLENÍ
Staří lidé mladým rozumí, byli také mladí, opačně to bohužel neplatí!!

V pondělí jsem byl v nemocnici, naštěstí ne proto, že by mi něco bylo,
ale proto, abych od známé, co tam pracuje, vyzvedl nějaké věci pro
děti. Zaregistroval jsem tam podivnou událost. Čekal jsem si tak v čekárně a jak je mým zvykem, okukoval jsem ženské, ale celkově jsem
pozorně sledoval a poslouchal všechny přítomné. Asi po deseti minutách přivezl zřízenec do čekárny nějakou  starou paní na vozíčku.
Paní bylo evidentně dost blbě,  oblečená byla v nějaké noční košili,
rozepnuté, promodralé nohy měla odhalené.... takhle byla mezi všemi
těmi cizími  lidmi, každý fackoval na její soukromí a lidskou
důstojnost, o kterou se měl postarat ten debil, co ji měl na starosti.
Pro něj to prostě byla jen stará bába, kus něčeho. Za chvíli si pro ni
přijeli saniťáci. Když ji viděli, jeden zvedl oči v sloup a řekl: " Ty nám teda  dodáváš materiál."Před všemi těmi lidmi! Podle mého názoru
je ten chlap  absolutní krypl, kterého bych na hodinu vyrazil z práce,na paragraf.... V naší zemi je ovšem morálka uvolněná,
takže  si "materiál" se smíchem  převzali a převezli jinam, všichni
seděli a mlčeli.... včetně mě, prostě "materiál".Byl jsem
konsternovaný, k doktorům moc nechodím, naposledy jsem tam byl asi
před 10-ti lety (a denně věnuji modlitbu tomu, abych toho byl i v budoucnu  ušetřen) - takže netuším, jak to chodí.  V hlavě mi to
okamžitě začalo šrotovat. Začal jsem uvažovat o jednom z fenoménů
dneška, o neúctě ke starým lidem, o našem pocitu, že nikdy
nezestárneme, že jsme nesmrtelní.  Neuvědomujeme si, že  jsme
vícerozměrné entity, že máme také čtvrtý rozměr, kterým je čas,- a dost krátký čas. Neuvědomujeme si, že ten dědula, co se vleče po přechodu pro chodce a zdržuje provoz, byl taky kdysi mladý člověk. Kdo ví, třeba to byl  válečný hrdina, kterému většina dnešních narcistických připosranců, co si kvůli image kupují značkové hadry, nesahá ani po kotníky.

Neuvědomujeme si, že ta stará ženská v čekárně je něčí matka, že taky
byla kdysi mladá a chlapi z ní padali na zadek, možná byla doktorka, možná učitelka, možná někomu kdysi pomohla, o někoho se obětavě starala . Vidíme jenom starou bábu, co jen zaclání a brzy vyklidí prostor nám, věčným supermanům, co teď vládneme světu.

Úcta ke starým lidem je, podle mě, jednou z elementárních věcí a péče
o ně, zas jedním z důvodů, proč vůbec vznikla lidská společenství. Bez
úcty ke stáří a vědomí si toho, že jednou taky  budeme staří a nemohoucí,  se stáváme jenom ubožáky bez minulosti a  budoucnosti.Když
člověk vidí podobný přístup tam,kde by očekával pravý opak, chce se mu
z toho blít. Jedna věc je mi ovšem jasná, pokud v budoucnu uvidím něco
podobného, mlčet už nebudu....

Petr Bříza

Velké poděkování patří panu Petru Břízovi za názor,vyslovený v jeho zamyšlení!


Je to věc výchovy jak doma, tak ve školách....pro materiální shon,
nenažranost  se na slušnost,úctu,zapomíná,dlabe.......Smutno z toho!

 

Zdroj: došlo mi mailom